|
|
Kostel ve městě
Strnad, Miroslav ; Mikulášek, David (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Návrh kostela Seslání Ducha Svatého s duchovním centrem v Brně v Líšni odpovídá na otázku: „Jak by měl současný kostel vypadat?“ Z analytických rozborů místa, uvědomění si charakteru a požadavků dnešní doby, historické a kulturní návaznosti a liturgických změn minulého století vzešlo 7 bodů architektury nového kostela. Tento program popisuje novou liturgii, definuje formu podřizující se společenství věřících, charakterizuje práci s hmotnou obálkou vnitřního prostoru, stanovuje vztah horizontály a vertikály i oblého a hranatého, objasňuje téma orientace a práce s vnitřním prostorem. Výsledné urbanistické a architektonické řešení vychází z těchto předpokladů. Duchovní centrum, tvořené multifunkčním sálem, učebnou, klubovnou, farou, kavárnou s knihovnou a podzemními garážemi s technikou, je geometricky přísné, vrstevnaté a přesně osazené, zatímco stavba kostela je zcela odlišná svým tvarem i měřítkem, což poukazuje na odlišnost funkční i sakrální. Abstraktní forma kostela odkazuje na nedotknutelnost boží. Nitro kostela je prostorem ztišení, prostorem střídmým a vznešeným, formovaným principy vyššího řádu. Důležitým výrazovým prostředkem se zde stává světlo jako tvůrce duchovního prostoru. Významnou součástí návrhu je také princip uspořádání kostela s duchovním centrem okolo vnitřního náměstíčka, otevřeného na jih širokým nástupním schodištěm.
|
|
|
Kostel ve městě
Korchagina, Anastasiia ; Mikulášek, David (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je snaha pochopit jak vypadá současný kostel. Jestli musí svým tvarem připomínat tradiční katolickou stavbu, sledovat její principy, nebo jestli nová liturgie vyžaduje nové znamení doby. Jaký charakter dostane sakralní stavba, pokud je navržena na sídlišti.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu Brno - Líšeň
Vogelová, Klára ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem projektu je návrh novostavby kostela /duchovního centra/ Seslání Ducha Svatého v lokalitě Brno-Líšeň. Tato městská část se nachází 6 kilometrů severovýchodně od centra města Brna. Návrh zahrnuje stavbu samotného kostela s k němu přiléhající faru/farní centrum. Cílem bylo vytvořit důstojné místo ke slavení bohoslužeb a setkávání farního společenství, které by svým architektonickým, stavebnětechnickým, dispozičním a výtvarným řešením poukazovalo především na duchovní význam celé stavby. Kostel je spjatý s kongregací salesiánů Dona Bosca působící v Líšni. Jejím hlavním posláním je výchova mládeže v duchu křesťanských tradic. Mezi požadavky na stavbu bylo vytvořit moderní kostel nejen pro komunitu salesiánů, ale i pro širokou veřejnost, prospět svému okolí a vdechnout místu nový život. Architektonické řešení kostela se snaží sledovat ideu návrhu, vycházejícího nejen z charakteru sakrální stavby, ale i z biblických motivů. Kostel by měl připomínat objímající náruč Boha, který miluje všechen lid. Prstenec vystihuje jednu z hlavních zásad salesiánů – hledání všeho, co lidi spojuje, výchovu ve víře, pospolitost. V návrhu se počítá s duchovním centrem tvořeným multifunkčním sálem, učebnami, adorační kaplí, kancelářemi, bytem pro faráře a s příležitostným ubytováním. Farní centrum je geometricky přísné, pravoúhlé a přesně osazené, zatímco stavba kostela je odlišná svým tvarem i charakterem. V panelovém sídlišti tak tvoří dominantu prostoru, která ovšem nikterak nenarušuje okolí a to díky čistým liniím a užitým materiálům – bílému betonu.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu Brno - Líšeň
Vogelová, Klára ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem projektu je návrh novostavby kostela /duchovního centra/ Seslání Ducha Svatého v lokalitě Brno-Líšeň. Tato městská část se nachází 6 kilometrů severovýchodně od centra města Brna. Návrh zahrnuje stavbu samotného kostela s k němu přiléhající faru/farní centrum. Cílem bylo vytvořit důstojné místo ke slavení bohoslužeb a setkávání farního společenství, které by svým architektonickým, stavebnětechnickým, dispozičním a výtvarným řešením poukazovalo především na duchovní význam celé stavby. Kostel je spjatý s kongregací salesiánů Dona Bosca působící v Líšni. Jejím hlavním posláním je výchova mládeže v duchu křesťanských tradic. Mezi požadavky na stavbu bylo vytvořit moderní kostel nejen pro komunitu salesiánů, ale i pro širokou veřejnost, prospět svému okolí a vdechnout místu nový život. Architektonické řešení kostela se snaží sledovat ideu návrhu, vycházejícího nejen z charakteru sakrální stavby, ale i z biblických motivů. Kostel by měl připomínat objímající náruč Boha, který miluje všechen lid. Prstenec vystihuje jednu z hlavních zásad salesiánů – hledání všeho, co lidi spojuje, výchovu ve víře, pospolitost. V návrhu se počítá s duchovním centrem tvořeným multifunkčním sálem, učebnami, adorační kaplí, kancelářemi, bytem pro faráře a s příležitostným ubytováním. Farní centrum je geometricky přísné, pravoúhlé a přesně osazené, zatímco stavba kostela je odlišná svým tvarem i charakterem. V panelovém sídlišti tak tvoří dominantu prostoru, která ovšem nikterak nenarušuje okolí a to díky čistým liniím a užitým materiálům – bílému betonu.
|
|
|
Kostel ve městě
Strnad, Miroslav ; Mikulášek, David (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Návrh kostela Seslání Ducha Svatého s duchovním centrem v Brně v Líšni odpovídá na otázku: „Jak by měl současný kostel vypadat?“ Z analytických rozborů místa, uvědomění si charakteru a požadavků dnešní doby, historické a kulturní návaznosti a liturgických změn minulého století vzešlo 7 bodů architektury nového kostela. Tento program popisuje novou liturgii, definuje formu podřizující se společenství věřících, charakterizuje práci s hmotnou obálkou vnitřního prostoru, stanovuje vztah horizontály a vertikály i oblého a hranatého, objasňuje téma orientace a práce s vnitřním prostorem. Výsledné urbanistické a architektonické řešení vychází z těchto předpokladů. Duchovní centrum, tvořené multifunkčním sálem, učebnou, klubovnou, farou, kavárnou s knihovnou a podzemními garážemi s technikou, je geometricky přísné, vrstevnaté a přesně osazené, zatímco stavba kostela je zcela odlišná svým tvarem i měřítkem, což poukazuje na odlišnost funkční i sakrální. Abstraktní forma kostela odkazuje na nedotknutelnost boží. Nitro kostela je prostorem ztišení, prostorem střídmým a vznešeným, formovaným principy vyššího řádu. Důležitým výrazovým prostředkem se zde stává světlo jako tvůrce duchovního prostoru. Významnou součástí návrhu je také princip uspořádání kostela s duchovním centrem okolo vnitřního náměstíčka, otevřeného na jih širokým nástupním schodištěm.
|
|
|
Kostel ve městě
Korchagina, Anastasiia ; Mikulášek, David (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je snaha pochopit jak vypadá současný kostel. Jestli musí svým tvarem připomínat tradiční katolickou stavbu, sledovat její principy, nebo jestli nová liturgie vyžaduje nové znamení doby. Jaký charakter dostane sakralní stavba, pokud je navržena na sídlišti.
|
|
|
Výskyt rtuti v nivních půdch horního toku řeky Ohře
MILLER, Zbyněk
Cílem této práce bylo jednak shrnout informace o chování rtuti v půdách, zejména posouzení její mobility a biologické dostupnosti, a také ověřit rozsah kontaminace nivních půd pod nádrží Skalka. Tento výzkum se zaměřil na posouzení míry znečištění rtutí v nivních půdách horního toku řeky Ohře u obce Chvoječná, poblíž 230. ř. km. Říční sedimenty horního toku řeky Ohře a přilehlé nivní půdy v záplavových oblastech obsahují vysoké hladiny rtuti. Ve sledované lokalitě byly pro analýzu rtuti odebrány půdní vzorky ze zemědělsky využívaných ploch, u kterých se předpokládalo obohacování rtutí sedimenty vnesenými Ohří. Jednalo se o dva hlavní typy ploch, trvalý travní porost a ornou půdu. Ze zjištěných výsledků lze učinit závěr, že říční splaveniny obohacují nivní půdu o rtuť. Použitá analytická metoda (atomová absorpční spektrometrie, CV-AAS) prokázala, že téměř všechny povrchové půdní vzorky ze záplavové oblasti přesahují nejvyšší povolené hodnoty (pro lehké půdy 0,6 mg.kg-1 a ostatní půdy 0,8 mg.kg-1), které jsou určené pro zemědělské půdy. Orientačně byla zjišťována mobilita rtuti, která se pohybovala do 2,18 %. V půdě byly měřeny i obsahy organických forem rtuti, které dosahovaly na ploše TTP 2 maximálně 0,147 mg.kg-1, u vedlejší plochy S1 pak bylo relativní zastoupení organické rtuti až 10,98 % v hloubce 101-140 cm.
|
host ::
RSS.